Úspěšná noc s Andersenem
V pátek 23.3.2018 proběhla stejně jako ve stovkách dalších knihoven po celé České republice i v Modřicích Noc s Andersenem. Dětí, které se nakonec rozhodly v knihovně přespat, bylo třicet. To sice předčilo naše očekávání, ale byly jsme velice mile překvapeny - zákaz mobilů, tabletů a počítačů byl dodržen bez výjimky a nezaznamenala jsem, že by si na tyto elektronické vymoženosti vůbec kdo vzpomněl. Děti hned při příchodu dostaly hrací listy, a tak si vlastně nenásilně zkusily, jak se dělá kniha. Mohly napsat příběh, ilustrovat jej a vyřádit se třeba i tvorbou komiksu. Mnoho z těchto pokusů bylo tak příjemných, úsměvných i líbezně dětských, že stojí za to vystavit je v naší knihovně, aby se pokochali i ostatní čtenáři.
Večer nám všem zpříjemnilo divadlo Agadir se svým dětským souborem. Zapojit se mohli všichni, skladbičky byly chytlavé a texty nás provedly komplet celým vesmírem.
A pak už přišel čas se zklidnit a připravit na večerní čtení. Nastala bojová akce, kterou jsme neplánovaly, ale rozhodně zaujatě sledovaly. Děti se rozdělily do skupinek, pod paží karimatku, v ruce spacák, a jaly se mezi regály s knihami vyhledat nejvhodnější místo k bivakování. Opozdilci měli smůlu, ale i v uličkách a obzvlášť kolem švédského stolu to mělo své výhody.
Nočního čtení se ujali jak dospěláci, tak i samy děti. Naším cílem bylo přesvědčit holčičky a kluky, že je daleko lepší usínat u čtené pohádky než u blikající televize, nedejbože dokonce počítače. Četli jsme si Povídání o pejskovi a kočičce a velice mile mě překvapilo, že hodně dětí text odříkávalo se mnou, prostě jej znaly zpaměti. Po desáté hodině už všichni leželi na svých karimatkách a předčítali jenom dospělí. V mé sekci (tedy děti uložené v dětském oddělení) byl po pěti šesti přečtených pohádkách naprostý klid a všichni spali a spali a spali.
V sekci mé kolegyně (spáči v oddělení pro dospělé) bylo třeba ocenit bezmeznou fantazii několika děvčátek. Zřejmy měly ještě notnou dávku nevyčerpatelné fantazie, jelikož vymyslely senzační hru: kdo usne jako poslední, vyhrává! Když se náhodou některé podařilo zadřímnout, ostatní ji velmi poctivě probudily. Naštěstí bylo odpoledne a večer tak nabité aktivitami, že i ony to vydržely pouze do půlnoci...
Doufám, že se děti těší na příští ročník, my jo, a už brzy začneme vymýšlet nějaké to knížkové hraní!
